Obsah

Společnost / firma / korporace / obchodní firma - co to znamená?

Pojmy společnost a firma jsou často zaměňovány a považovány za jedno a to samé označení společnosti respektive právnické osoby. Ale firma znamená vlastně pouze název, pod kterým je podnikatel zapsán v Obchodním rejstříku. Firma je tedy jen název obchodní společnosti. Naproti tomu korporace je nové pojmenování pro obchodní společnost používané od nového občanského zákoníku v roce 2014.

Abychom Vás ale nemátli, budeme tyto pojmy slučovat a na našem webu i v materiálech je budeme používat tak, jako široká veřejnost, tj. firma se u nás rovná společností a ta se rovná korporaci.

Obchodní firma - pravidla pro pojmenování firmy

Obchodní firma neboli název společnosti, který se zapisuje do Obchodního rejstříku a pod kterým následně podnikatel vystupuje, má určitá pravidla, která je při tvorbě třeba dodržet. Pokud pravidla dodržena nejsou, hrozí ze strany rejstříkového osudu zmítnutí návrhu a propadnutí nákladů na založení společnosti.

Pravidla pro pojmenování nové firmy jsme detailně popsali na našem blogu - podívejte se ZDE.

Stručně jde o to, že firma (název) by se měla lišit alespoň ve dvou písmenech od jiných již zapsaných firem (pomáhají různé aplikace, které již toto umí vyhledat a zkontrolovat za vás, například naše aplikace www.nazevfirmy.cz), dále by firma (název) neměla být foneticky zaměnitelná s již existujícími a v neposlední řadě nesmíme zapomenout na kontrolu ochranných známek. Důležitá je odlišnost od konkurence a to nejen od názvů konkurenčních společností, ale i jejich výrobků či značek.

Co se týče samotného názvu, ten by měl být především originální, nápaditý, krátký, znělý a snadno vyslovitelný i zapamatovatelný. Může, ale nemusí, vystihovat, čím se společnost bude zabývat.

Jak funguje založení společnosti?

Proces založení společnosti s využitím služby zakládám.cz je od začátku navržen tak, aby byl pro klienta co nejsnazší, nejpohodlnější a ušetřil mu prostředky.

Založení společnosti proběhne v několika krocích:

  1. nejprve v aplikaci služby zakládám.cz vyplníte údaje nové společnosti, uhradíte založení a stáhnete si dokumentaci nové společnosti
  2. dle obdržených instrukcí podepíšete dokumentaci k založení společnosti a zašlete nám ji poštou
  3. založíme společnost u notáře na základě obdržené dokumentace a ohlásíme živnosti
  4. zašleme Vám zakladatelskou listinu společnosti, se kterou zajdete do Vaší banky složit základní kapitál společnosti
  5. zašlete nám potvrzení z banky o složení základního kapitálu
  6. my dokončíme založení společnosti a její zápis do Obchodního rejstříku i registraci na Finančním úřadě
  7. obdržíte od nás kompletní dokumentaci společnosti, výpisy ze všech rejstříků a můžete v klidu podnikat

Jakou zvolit výši základního kapitálu?

Minimální výše základního kapitálu je 1 Kč na každého společníka, avšak důrazně doporučujeme zvolit vyšší částku základního kapitálu. Hlavně proto, že kdybyste časem přibrali další společníky, museli byste zvýšit základní kapitál nad tuto částku a to je proces nákladnější než založení společnosti nové.

Naším klientům doporučujeme minimální částku 1 000 Kč nebo 2 000 Kč. Ideální je držet se dříve standardní částky 200 000 Kč nebo alespoň 20 000 Kč. U akciových společností je minimální výše základního kapitálu 2 000 000 Kč.

Důležité je vědět, že základní kapitál nebudete muset držet na nějakém speciálním účtu v bance, ale po zápisu společnosti do Obchodního rejstříku jej můžete použít v podnikání. Společnost s ručením omezeným následně ručí za své závazky jen svým majetkem, výše základního kapitálu na to nemá vliv.

Základní kapitál však určuje počáteční prostředky společnosti, a proto mnoho klientů preferuje vyšší částky, aby nemuseli hned do společnosti hned půjčovat další prostředky na její fungování. Mohlo by se Vám totiž s jistou dávkou nadsázky stát, že založíte společnost se základním kapitálem 1 Kč, koupíte si známku na obálku za 20 Kč, tím Vaše závazky přesáhnou majetek společnosti a společnost by na sebe tak měla podat návrh na insolvenci.

Jaké jsou podmínky pro jednatele?

Jednatelem se může stát fyzická a nebo právnická osoba, tj. člověk nebo další společnost.

Aby se člověk mohl stát jednatelem společnosti, musí splňovat zákonné požadavky:

  1. musí být plnoletý;
  2. musí být svéprávný;
  3. nebýt pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s podnikáním;
  4. musí předem informovat zakladatele, že ohledně jeho majetku nebo ohledně majetku společnosti, kde působil jako člen orgánu v období posledních 3 let bylo vedeno insolvenční řízení;
  5. nesmělo mu být rozhodnutím soudu zakázáno vykonávat funkcí člena statutárního orgánu jakékoliv korporace.

Jaké jsou podmínky pro společníky?

Podmínky pro to, stát se společníkem společnosti, jsou mnohem volnější než u jednatele. Společníkem může být prakticky každý (fyzická i právnická osoba). Podmínky pro to, stát se společníkem, však může omezit společenská smlouva společnosti, která může stanovit např. to, že společník musí být zároveň zaměstnancem společnosti a nebo musí vůči společnosti plnit určité povinnosti. Taková omezení bývají však velmi vzácná a takřka se nevyskytují.

Společník má vůči společnosti jednak povinnost loajality a nesmí ji tak nijak poškozovat, jinak může výt ze společnosti vyloučen. Na druhé straně má společnost právo na informace a jednatel je tak povinen mu poskytovat informace o fungování nebo činnosti společnosti.

Jaké je ručení a odpovědnost společníků?

Společník ručí za závazky společnosti jen do výše nesplacených vkladů. Jakmile je vklad do společnosti plně splacen (u 99% nově založených společností je splacen ihned při složení základního kapitálu v bance), pak společník již za závazky společnosti vůbec neodpovídá. Proto se i tento typ společnosti nazývá společnost s ručením omezeným. To znamená, že společnost odpovídá za své závazky pouze svým majetkem.

Ručení společníka za závazky společnosti by mohlo být teoreticky dovozeno jen v ojedinělých případech, když například společnost tzv. tuneloval nebo jinak znevýhodňoval věřitele společnosti. Spíše by však šlo o potenciální náhradu škody vůči ostatním společníkům nebo věřitelům.

Jaká je odpovědnost jednatelů a ručí svým majetkem?

Jednatel společnosti musí plnit určité zákonné povinnosti, kdy pokud je poruší, může se stát, že by za závazky společnosti ručil svým majetkem.

Předně jde o povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, což znamená, že jednatel je povinen vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Zásadní je, že důkazní břemeno ohledně toho, zda jednatel jednal s péčí řádného hospodáře, leží na něm. Jednatelé by si tedy měli uchovávat podklady pro svá rozhodnutí či jednání pro případ, že by se dostaly do sporu ohledně výhodnosti daného kroku pro společnost.

Dále jednatel odpovídá za protiprávní jednání a škodu tím způsobenou.

Odpovědnost jednatele za způsobenou škodu je částečně vyrovnávána pravidlem podnikatelského úsudku, tj. pokud se dané rozhodnutí v danou chvíli jevilo jako pro společnost výhodné (a jednatel je schopen to doložit), pak neodpovídá za způsobenou škodu, i když se časem například ukáže, že rozhodnutí bylo pro společnost nevýhodné.

Dále si jednatelé musí dávat pozor na situace, kdy hrozí úpadek společnosti, tj. to, že závazky společnosti převýší její majetek. Pokud hrozí úpadek společnosti, jednatel nesmí rozhodnout o rozdělení zisku společnosti mezi společníky.

Jakou dokumentaci od nás dostanete při založení společnosti?

Prakticky od nás dostanete kompletní a úplnou dokumentaci ke společnosti, tj. jak stejnopisy zakladatelských dokumentů, výpis z Obchodního rejstříku po zápisu společnosti a v elektronických kopiích i ostatní průvodní dokumentaci pro jednatele i společníky, plné moci pro nás, výpis ze živnostenského rejstříku a rozhodnutí o registraci k DPPO společnosti.

Jak na ochranné známky?

Ochranná známka je formou ochrany duševního vlastnictví spočívající v nějakém slově, textu, obrázku, tvaru a nebo kombinaci uvedeného. Chránit tak lze například název značky, firmy nebo výrobku.

Přihláška ochranné známky se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví, v jednom vyhotovení a smí obsahovat pouze jedno přihlašované označení.

Přihláška musí obsahovat:

  1. název obchodní firmy či jméno a příjmení a sídlo či bydliště přihlašovatele,
  2. znění či vyobrazení přihlašovaného označení,
  3. seznam konkrétních výrobků a služeb přihlašovaných k ochraně včetně uvedení tříd.

Uhradí se správní poplatek. Řízení následně trvá asi jeden rok, a pokud úřad ochrannou známku potvrdí a zapíše, je známka platná po dobu 10 let ode dne přijetí přihlášky. Poté lze její platnost prodloužit na další období.

Jaké jsou rozdíly mezi zjednodušeným a standardním s.r.o.?

Rozdíly mezi zjednodušeným a standardním s.r.o. jsou především v možnostech, jak si upravit vnitřní poměry společnosti a v nákladech na založení.

Zjednodušená společnost s ručením omezeným (někdy též nazývaná 100EURová společnost) je novinkou poloviny roku 2016 a výsledkem nařízení EU o tom, že by založení jednoduché společnosti s ručením omezeným nemělo nákladově přesáhnout částku 100 EUR. Naši zákonodárci si to vyložili po svém a ne úplně povedenou implementací normy do českého právního řádu tak dosáhli snížení nákladů u speciálního typu společnosti s ručením omezeným asi na 6.000-7.000 Kč. Taková společnost má však zásadní omezení, které spočívá v tom, že její zakladatelská listina nesmí obsahovat jiné než zákonné náležitosti. Není tak dovoleno upravit si vnitřní uspořádání společnosti dle potřeb podnikatele a společnost tak není vhodná pro velké spektrum použití a především není vhodná pro situace, kdy se na společnosti podílí více společníků.

Omezení zjednodušených společností:

  • Nelze do společenské smlouvy zahrnout jakékoliv dispozitivní ujednání
  • Společenskou smlouvu tak půjde měnit jen dohodou všech společníků, nikoliv rozhodnutím valné hromady. Ke změně tak bude třeba 100% shoda všech společníků.
  • Zrušit společnost nepůjde jinak než dohodou společníků
  • Nebude možné ujednat pro usnášeníschopnost a rozhodování valné hromady jiný počet hlasů, než stanoví zákon (§ 169 až 171 ZOK).
  • Nelze uvést, že společník může vlastnit více podílů stejného druhu a každý společník tak může vlastnit pouze jeden podíl. Podíly tak nelze tzv. před dělit a jejich dělení je možné jen před samotným převodem části podílu a je třeba vyhotovit notářský zápis.
  • Podíl nemůže být představován kmenovým listem
  • Může být jen jeden druh podílu, a to podíl základní
  • Vkladová povinnost musí být splněna v penězích. Výše vkladu připadající na podíl není omezena.
  • Před prvozápisem musí být splaceno 100% vkladu. Nelze tak splatit pouze 30% vkladu a zbytek doplatit později.
  • Nelze vložit jiná dispozitivní ustanovení, např. omezení převoditelnosti či předkupní právo k podílům

Co však u zjednodušených společností nastavit lze

  • Počet jednatelů (ani společníků) není omezen a způsob jejich jednání za společnost lze upravit různě.
  • Sídlo může být v zakladatelském dokumentu uvedeno pouze obcí a tím pádem při změně sídla v rámci obce (např. Prahy) není třeba notářského zápisu.
  • Společnost může mít kromě předmětu podnikání uveden i předmět činnosti, tj. může vykonávat i činnost, která není živností dle živnostenského zákona (např. zemědělství, daňové poradenství, mateřská škola či jiné.

Společnost je tak vhodná pouze pro omezené spektrum použití, například pro následující situace:

  • Jednoduché společnosti
  • Vhodné především pro jediného společníka
  • U více společníků jde o úsporu v začátku podnikání, ale brzy bude nutné změnit společenskou smlouvu s ohledem na skutečnou situaci v podnikání
  • Když nejsou prostředky do začátku podnikání
  • Když je třeba co nejrychleji a bez komplikací založit společnost
  • Když nemáte jasno o vnitřním nastavení společnosti a chcete se k němu vrátit, až se podnikání rozjede

Jaký je rozdíl mezi s.r.o. a živností?

Rozdílů je mnoho. Zaprvé podnikatel, živnostník, podnikající jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) podniká svým jménem, na svůj účet a za závazky z podnikání ručí celým svým majetkem. To znamená, že v případě podnikatelského neúspěchu je ohrožen nejen celý majetek podnikatele, ale i jeho manžela/manželky, pokud žijí ve společném jmění manželů a případně i dědiců, pokud v případě dědického řízení nepožádají o výhradu soupisu majetku a ručili by tak za závazky zemřelého celým svým majetkem.

Oproti tomu společnost s ručením omezeným je samostatná osoba, která vznikla historicky s cílem oddělit majetek společníků a majetek určený k podnikání. V případě podnikatelského neúspěchu tak za standardních okolností nedojde k postižení majetku společníků.

Mezi hlavní výhodu podnikání jako OSVČ patří možnost využití tzv. nákladových paušálů, které znamenají, že podnikatel nejen, že nemusí vést účetnictví, ale nemusí prokazovat skutečné náklady. Pouze dle oboru svého podnikání uplatní procenty náklady ze svých příjmů (většinou 60%). To je výhodné zejména pro podnikatele, kteří mají vysoké marže a nízké náklady, jako například překladatelé. Bohužel nyní dochází ke snížení maximálního limitu příjmů pro uplatnění těchto nákladových paušálů, který se snižuje pouze na 1 000 000 Kč.

Použití společnosti s ručením omezeným je tak vhodné v případech, kdy podnikatel má nižší marže (pod 40%) a vyplatí se mu tak evidovat skutečné náklady a danit jen rozdíl mezi náklady a příjmy. Společnost s ručením omezeným je také vhodnější pro společné podnikání více osob a rozdělení rolí ve společnosti, neboť ji lze upravit na míru skutečné situaci. A v neposlední řadě je použití s.r.o. vhodné nyní i při příjmech nad 1 000 000 Kč, neboť již nelze uplatnit nákladové paušály OSVČ.

Jak funguje s.r.o.? Jaké jsou jednotlivé role ve firmě?

Společnost s ručením omezeným funguje na dvou úrovních, resp. ve společnosti jsou dvě hlavní role.

První rolí je role majitele společnosti, kterou plní společník nebo společníci. Ti mohou mít různá práva dle nastavení společenské smlouvy a rozhodují o nejzásadnějších věcech společnosti na valné hromadě. Valná hromada je jakási schůze společníků, kde dle nastavených pravidel hlasují a rozhodují o zásadních otázkách, například mění směřování společnosti, jmenují nebo odvolávají jednatele společnosti a nebo mění vnitřní uspořádání společnosti - společenskou smlouvu.

Oproti tomu druhá role je role manažera nebo správce společnosti, kterou vykonává jednatel, jednatelé nebo sbor jednatelů. Ti mají za úkol řídit společnost v dennodenním režimu a po obchodní stránce. Zodpovídají se valné hromadě nebo společníkům.

V drtivé většině případů tak rozhoduje o fungování společnosti jednatel, a však alespoň jednou ročně se svolá i valná hromada společníků.

Důležité je, že jedna osoba může vykonávat obě role ve společnosti, v tom případě na ni ale mohou být kladeny vyšší nároky zákonem, aby kombinace svých rolí nezneužila.

Co musí s.r.o. dělat každý rok?

Společnost s ručením omezeným musí plnit některé povinnosti pravidelně i bez ohledu na to, zda podniká a nebo vykonává svoji činnost.

Předně jde o vyhotovení účetní závěrky za předchozí rok a podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (DDPO). Následně se musí alespoň jednou ročně svolat valná hromada, aby účetní závěrku společnosti schválila.

Mezi další povinnosti společnosti s ručením omezeným patří například povinnost zveřejňovat své účetní závěrky ve Sbírce listin Obchodního rejstříku (což málokterá společnost dodržuje).

Další povinnosti společností najdete v našem EBOOKU ZDARMA, který si můžete stáhnout na našem webu. Stačí jen zadat Vaši emailovou adresu a za ni dostanete několik stran kvalitního a pravidelně aktualizovaného obsahu.

Jaké jsou základní povinnosti firmy?

Všechny základní povinnosti nové společnosti / firmy naleznete v našem EBOOKU ZDARMA, který si můžete stáhnout na našem webu. Stačí jen zadat Vaši emailovou adresu a za ni dostanete několik stran kvalitního a pravidelně aktualizovaného obsahu.

Jak nastavit společnost při více společnících?

Správné nastavení společnosti při více společnících je jedním z nejdůležitějších úkolů při zakládání nové společnosti. Nejen proto, že poté, co společnost začne fungovat a generovat prostředky, se shoda bude hledat o mnoho obtížněji než na začátku podnikání, kdy prakticky ještě o mnoho nejde.

Fungování společníků je třeba nastavit v několika rovinách:

První rovinou jsou kvóra pro svolávání a rozhodování valné hromady. Je třeba nastavit, kolik společníků se musí sejít, aby vytvořilo valnou hromadu (je-li jich méně než stanovený počet, nejde o valnou hromadu a nemůže se tak o ničem rozhodovat a dále nastavit druhé kvórum, kolik společníků (přítomných nebo všech bez ohledu na jejich přítomnost na valné hromadě) musí hlasovat pro nějako rozhodnutí, aby bylo přijato.

Toto je základním nástrojem ochrany jednotlivých společníků a nejdůležitější informací pro všechny společníky. Volí se tedy při nastavování společnosti mezi určitou flexibilitou ve fungování společnosti a ochranou jednotlivých (i menšinových) společníků.

Další rovinou je ochrana podílů ve společnosti, tj. úprava podmínek, za kterých mohou být podíly jednotlivých společníků prodány jiným společníkům nebo třetím osobám. Tato ustanovení chrání současné společníky například před tím, aby se podíl ve společnosti dostal ke konkurenci a nebo aby se jeden společník skupováním podílů stal většinovým společníkem.

Regulace spočívá ve dvou základních věcech, tj. omezení převoditelnosti podílu a předkupním právu. Ve společenské smlouvě lze omezit převoditelnost podílu a všechny převody na ostatní společníky nebo na třetí osoby podmínit například souhlasem valné hromady. Také je vhodné vložit do společenské smlouvy předkupní právo ostatních společníků k podílům, kterých se chtějí jiní společníci zbavit. Tak budou převáděné podíly vždy nejprve nabídnuty současným společníkům ke koupi a ti budou mít kontrolu nad tím, koho si do společnosti pustí jako nového společníka.

Jak udržet podíly mezi společníky (a nepustit do firmy cizí) - předkupní právo a omezení převoditelnosti podílů.

Omezení a možnost kontroly spočívá ve dvou základních věcech, tj. omezení převoditelnosti podílu a předkupním právu. Ve společenské smlouvě lze omezit převoditelnost podílu a všechny převody na ostatní společníky nebo na třetí osoby podmínit například souhlasem valné hromady. Také je vhodné vložit do společenské smlouvy předkupní právo ostatních společníků k podílům, kterých se chtějí jiní společníci zbavit. Tak budou převáděné podíly vždy nejprve nabídnuty současným společníkům ke koupi a ti budou mít kontrolu nad tím, koho si do společnosti pustí jako nového společníka.

Jak nastavit fungování více jednatelů?

Způsob, jakým jednatelé zastupují společnost, se také upravuje ve společenské smlouvě (označované jako zakladatelská listina, když je společník pouze jeden). Pokud je jednatelů více, jsou dvě základní možnosti, jakým společnost zastupují, a to, že zastupují společnost buď samostatně nebo společně.

Při samostatném zastupování jedná každý jednatel samostatně a neomezeně. Naopak při požadavku společného zastupování musí jednat oba jednatelé společně a například smlouvy tak podepisovat oba. To na jednu stranu zvyšuje kontrolu mezi jednateli, na druhou stranu při absenci jednoho z jednatelů (dovolená nebo nemoc) to může v krajním případě paralyzovat fungování společnosti.

Existují však i další, méně používané a složitější varianty. Jednou je vytvoření sboru jednatelů, který funguje jako kolektivní orgán (například jako představenstvo u akciové společnosti). Pravidla rozhodování takového sboru jednatelů pak lze libovolně upravit s ohledem na konkrétní situaci. Například pokud ve sboru máme tři jednatele, tak musí vždy zastupovat alespoň dva společně apod.

Další variantou je omezení jednatelského oprávnění. Dříve byla častá omezení zapsaná do Obchodního rejstříku, například že dva jednatelé ve věcech do 50.000 Kč zastupují společnost samostatně, při vyšších částkách musejí zastupovat společně. Takováto ustanovení se občas objeví i v současnosti (pokud takové ustanovení zapíše nějaký úředník do rejstříku), ale odborná veřejnost i judikatura takové omezení více méně odmítá.

Výjimkou jsou ustanovení, která podmiňují nějaké jednání jednatele souhlasem valné hromady. Lze tak například jednateli uložit, že v záležitostech s hodnotou nad 100 000 Kč je povinen si vyžádat předchozí souhlas valné hromady.

Pro zjednodušení můžeme dále uvést, že pouze omezení, která jsou zapsaná v Obchodním rejstříku (a jsou tak viditelná na výpise z Obchodního rejstříku společnosti) jsou závazná i vůči třetím osobám a při jejich porušení se lze domáhat neplatnosti právního jednání. Ostatní omezení, která jsou zapsána jen ve společenské smlouvě společnosti, mohou při porušení založit odpovědnost jednatele za způsobenou škodu, avšak jednání jako takové, i když bylo v rozporu s takovým omezením, zůstává platné.

Co je valná hromada a jak funguje?

Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti a rozhoduje o těch nejzásadnějších věcech ohledně fungování a směřování společnosti. Působnost valné hromady musí být kvalitně vymezena společenskou smlouvou, aby se co nejvíce chránila práva jednotlivých společníků.

Valná hromada se schází nejméně jednou ročně ke schválení účetní závěrky, ale jednatel ji může svolat i mimořádně (nebo ji lze svolat jinak, pokud je to upraveno ve společenské smlouvě).

Ke svolání valné hromady je třeba rozeslat společníkům pozvánky na jejich adresy uvedené v seznamu společníků a umožnit jim se na valnou hromadu dostavit (nelze tedy svolat valnou hromadu za tři dny v Antarktidě). Pokud se na valné hromadě sejde dostatečný počet společníků daný společenskou smlouvou, mohou rozhodovat o věcech, které byly předem uvedeny v pozvánce na valnou hromadu. Rozhoduje se poté podle klíče, které je uveden ve společenské smlouvě společnosti. Z valné hromady se pořizuje zápis, který slouží pro realizaci daných rozhodnutí.

Valnou hromadu lze nahradit i distančním hlasováním, tzv. hlasování per rollam. To musí mít ve společenské smlouvě pevně stanovená pravidla, ale poté lze například nahradit schůzi valné hromady hlasováním společníků elektronickými prostředky (například videohovor).

Zakladatelská listina vs. společenská smlouva

Zakladatelská listina a společenská smlouva je v podstatě to samé. Jde o základní dokument stanovující vnitřní pravidla fungování každé firmy nebo společnosti. Její přípravě a tím pádem nastavení společnosti je třeba věnovat náležitou pozornost.

Jako zakladatelská listina se dokument označuje, když má společnost pouze jednoho společníka. Je-li společníků více, označuje se jako společenská smlouva.

Živnosti a předměty podnikání

Při založení společnosti je třeba vymezit předměty podnikání a předměty činnosti společnosti. To jsou obory, kterými se společnost bude zabývat.

Dělíme je na živnosti, tj, předměty podnikání, které jsou vymezeny v živnostenském zákoně a ty se dále dělí na živnost volnou, živnosti vázané, řemeslné a koncese.

Mezi předměty činnosti patří ostatní činnosti, které nejsou živnostmi. Může jít jak o úplně neregulované činnosti, například pronájem nemovitostí nebo správu podílů ve společnostech, nebo o předměty činnosti, které mají oporu ve zvláštních zákonech a je k nim třeba nějaké zvláštní oprávnění, povolení nebo licence. Příkladem může být činnost auditora, banky či investičního fondu a nebo zemědělské podnikání.

Předměty podnikání a činnosti je třeba zvolit ve společenské smlouvě a poté, co společnost doloží oprávnění k jejich výkonu, jsou zapsány i do Obchodního rejstříku.

UPOZORNĚNÍ O VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI

Informace, rady, návody a jiné údaje uvedené na webu zakládám.cz jsou pouze informativní a obecné povahy, a navíc jsou aktuální jen k datu jejich sepsání. Nikdo by se jimi bez dalšího neměl řídit. Vždy vyhledejte odbornou radu advokáta, účetního, daňového poradce nebo jiného odborníka, jinak se vystavujete riziku. Vylučuje se aplikace ust. § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a i jiných ustanovení o náhradě škody při použití informací uvedených na tomto webu. Použití informací je pouze na vlastní odpovědnost.