Společnosti se mohou podřídit zákonu o obchodních korporacích i v roce 2018

(Ne)soulad skutečného a zapsaného stavu v obchodním rejstříku
2.3.2018
Založení českého s.r.o. ze zahraničí
25.4.2018

Stále je možné podřídit se zákonu o obchodních korporacích

Obchodní korporace založené před 1.1.2014 mají stále možnost podřídit se v plném rozsahu zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“). Čas na to se ale pomalu krátí. § 777 odst. 5 ZOK tento tzv. generální opt-in umožňuje pouze do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy do 1.1.2016. Nejvyšší soud navíc judikoval, že tato lhůta (do konce roku 2015) je pouze pořádková a obchodní společnosti se tedy mohou podřizovat novému zákonu o obchodních korporacích i nadále. Obchodní korporace byly doposud nuceny do 30.6.2014 upravit texty svých společenských smluv, smluv o výkonu funkce a o odměnách tak, aby vyhovovaly donucujícím ustanovením nové právní úpravy. K tomu, aby se úplně podřídily ZOK ale povinny nejsou. V případě nečinnosti se na ně tedy nadále bude vztahovat pro oblast práv a povinností společníků původní obchodní zákoník v rozsahu, v jakém to kogentní normy, které přinesla rekodifikace soukromého práva umožňují. Udělejme si nyní souhrn nejdůležitějších informací pro rozhodování, zda se nové úpravě podřídit.

V první řadě je třeba zmínit, že podřízení se nové úpravě umožňuje využít některé z řady možností, které ZOK na rozdíl od obchodního zákoníku nabízí. Zaměříme se na novinky týkající se společností s ručením omezeným. Tento typ obchodní společnosti může podle nové úpravy nabývat širší škálu podob než tomu bylo podle předcházející právní úpravy. Můžeme to demonstrovat na připuštění paralelní existence různých druhů podílů, tedy takových, se kterými jsou spojena různá práva a povinnosti vyplývající z účasti ve společnosti. Jedním z takových příkladů může být třeba podíl s pevným podílem na zisku. Lze také využít vtělení podílu do cenného papíru – kmenového listu. Podmínkou je, že převoditelnost podílu ve společnosti není nijak omezena. Kmenový list má formu cenného papíru na řad a umožňuje snadný a rychlý převod podílu. Jediným omezením je, že nemůže být veřejně obchodován. ZOK dále umožňuje vlastnit více podílů, a to také podílů různého druhu, pokud to připustí společenská smlouvy. Doposud přitom docházelo pouze k přirůstání jediného podílu ve společnosti.

Do společenské smlouvy lze kromě toho zakotvit tzv. kumulativní hlasování pro volbu členů orgánů společnosti. V takovém případě se počet hlasů společníka násobí počtem míst ve voleném orgánu. Společník pak může takto získaný počet hlasů použít i pro jediného kandidáta. Minoritní společníci tak mají větší šanci dostat svého zástupce do voleného orgánu. Na rozdíl od obchodního zákoníku již nová úprava nevyžaduje existenci povinného rezervního fondu, který je tak možno po využití opt-inu zrušit. Dále je výslovně umožněno, aby více jednatelů tvořilo kolektivní orgán, který bude zásadně rozhodovat většinou hlasů přítomných členů.

Pokud se obchodní korporace podřídí nové úpravě, je nutné si uvědomit také některé koncepční změny, které přechod do režimu ZOK přináší. Tak je tomu například u převoditelnosti podílu společníka. Zatímco obchodní zákoník automaticky počítal s nutností souhlasu valné hromady s převodem, ZOK zásadně připouští převod na dalšího ze společníků bez omezení. Převod na třetí osobu je potom podmíněn souhlasem valné hromady. Změnou společenské smlouvy lze samozřejmě buď umožnit jakýkoliv převod bez omezení, nebo podmínit také převod mezi společníky souhlasem některého orgánu společnosti. Dalším podobným případem je otázka způsobu změny společenské smlouvy. Obchodní zákoník dával tuto kompetenci přímo také valné hromadě. ZOK zásadně vyžaduje dohodu všech společníků ve formě veřejné listiny. Pokud společníci chtějí zachovat možnost změny společenské smlouvy valnou hromadou, je zapotřebí takové ustanovení zapracovat do textu společenské smlouvy. Nová úprava na druhou stranu zjednodušuje rozhodování mimo valnou hromadu, tedy tzv. per rollam (také označováno jako korespondenční hlasování), kdy již není vyžadována forma veřejné listiny a postačí úředně ověřené podpisy. Další změnou je také jednodušší způsob oceňování nepeněžitých vkladů, kdy není vyžadováno ustanovení znalce soudem, ale společníci si mohou vybrat sami.

Hlavní nevýhodou při zachování původního stavu jsou výkladové problémy, které se mohou vyskytnout v souvislosti se souběžnou aplikací donucujících ustanovení ZOK a části původního obchodního zákoníku. Jak už bylo v úvodu naznačeno, § 777 odst. 4 ZOK stanoví vyvratitelnou domněnku, podle které jsou součástí obsahu společenských smluv také ustanovení obchodního zákoníku upravující práva a povinnosti společníků, pokud se od nich společnost ve společenské smlouvě neodchýlila. Na společnosti, které setrvají v tomto režimu se tato ustanovení použijí, nejsou-li v rozporu s kogentními normami ZOK. Není zcela jasné, jaký je přesný rozsah působnosti staré úpravy. Jedním problémem je samotný rozsah toho, které otázky můžeme podřadit pod práva a povinnosti společníků, druhým důvodem je fakt, že ZOK neobsahuje na rozdíl od obchodního zákoníku výslovný výčet norem, od kterých se nelze odchýlit. Kogentnost, nebo dispozitivnost je tedy nutné posoudit u každého ustanovení zvlášť. Tato paralelní existence části staré a části nové úpravy může tedy v praxi přinést různé neočekávané problémy. Je sice možné namítnout, že u nové úpravy chybí potřebná judikatura a ustálená výkladová praxe. Přesto se dá říci, že je zde dána větší právní jistota než při nevyjasněné kombinaci norem z různých předpisů.

Co se týče samotného procesu opt-inu, dochází k němu změnou společenské smlouvy, ve které bude uvedeno prohlášení o tom, že se společnost podřizuje režimu ZOK. Pro toto jednání je vyžadována forma veřejné listiny, je tedy nezbytné nechat vypracovat notářský zápis. Samotná změna společenské smlouvy nabývá účinnosti teprve jejím zveřejněním v obchodním rejstříku.

Je samozřejmě otázkou, zda se společnosti podřídí novému předpisu pouze formálně, nebo některé z nově nabízených možností dokážou využít. Z tohoto důvodu je nutné před takovým krokem zvážit všechny potřebné informace, včetně toho, jaké změny vyplývají již přímo ze zákona samotného. V každém případě lze uzavřít, že přechod do režimu ZOK bude pro naprostou většinu společností rozumným řešením, které eliminuje případné problémy do budoucna.

za zakládám.cz Michal Zuza

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *